Dětský tábor Nový Řadov Tábory bez obav Historie legendy

Kdo za to všechno může?

Spojené státy mají své otce zakladatele, Nový Řadov pro změnu matku zakladatelku: Běla Friedländerová (1900 – 1965) kromě svých sportovních aktivit („závodnice na koni, lyžích, v plování i skocích do vody, mnohonásobná reprezentantka a rekordmanka“ – jak ji popisuje dobový tisk) také vedla tělovýchovné kurzy, určené především ženám a dívkám. Byla rovněž středoškolskou profesorkou tělesné výchovy a autorkou několika tělocvičných publikací. Nový Řadov založila v roce 1934 po vzoru amerických dívčích sportovních kempů, konkrétně na základě své návštěvy The Luther Gulick Camp ve státě Vermont.

                          

Proč – u všech všudy – vlastně název Řadov?

Pro odpověď se musíme vrátit až do roku 1924, kdy Běla Friedländerová spolu se svým manželem založila u Brandýsa nad Orlicí táborovou základnu s názvem Řadov. Základna vznikla v místě, které před tím patřilo rodině Radových. Lokalitě se tedy podle majitelů začalo říkat Radov a odtud už se drobným zkomolením dostáváme k názvu Řadov. Čili ano – kdyby tam bydleli třeba Koudelkovi, máme dneska nejspíš na břehu Lužnice Nový Koudelkov :o). Základna Řadov, tedy předobraz a inspirace pro vznik Nového Řadova, u Brandýsa nad Orlicí stále stojí a dodnes snad částečně funguje, ale její někdejší sláva už je dávno ta tam. A jak ten původní Řadov vypadal? (obrázek zvětšíte kliknutím)

              

Proč Řadov už tedy víme, ale proč Nový?

Kvůli rozvodu se svým manželem Václavem M. Havlem (později otcem prezidenta V. Havla) přišla Běla Friedländerová o svůj podíl v táboře Řadov. Protože se však organizování „hromadné dívčí tělocvičby“ nemínila vzdát ani po rozvodu, rozhodla se znovu začít na zelené louce – a to doslova. Na kouzelné mýtině na břehu Nové řeky si vybudovala Řadov vlastní, tedy „Nový“. Tohle období mapuje naše galerie Řadovský pravěk (jedinečné fotografie z řadovského pravěku nám z odkazu své babičky laskavě poskytla paní MUDr. Běla Friedländerová – velmi děkujeme!).

              

Jak to bylo doopravdy?

Historie Nového Řadova je plná mýtů, konspirací a polopravd. Posvítili si na ně pracovníci Ústavu pro studium řadovských dějin (ÚSŘD). Nuže:

LEGENDA č. 1

Nový Řadov spoluzakládala operní diva Ema Destinnová, majitelka zámečku v nedaleké Stráži.

DOOPRAVDY: Ne. Ema Destinnová zemřela v roce 1930, tedy čtyři roky před vznikem Nového Řadova.

LEGENDA č. 2

Nový Řadov byl široko daleko proslulý tím, že se tam opalovaly herečky a baletky z Prahy nahaté.

DOOPRAVDY: Ano. Jen to nebyly herečky a baletky, ale účastnice dívčích sportovních kurzů, kterým se prostě koupání bez plavek líbilo víc než v plavkách, a mezi domorodci se tahle bulvární informace rychle rozkřikla. Vědělo se o tom dokonce až v Jindřichově Hradci.

LEGENDA č. 3

Se vznikem tábora je spojena i rodina prezidenta Václava Havla.

DOOPRAVDY: Ano, ale jen vzdáleně. Zakladatelka Běla Friedländerová byla první manželkou jeho otce, Václava M.Havla. Jejich rozvod však proběhl ještě před založením tábora

LEGENDA č. 4

Za války sloužil Nový Řadov jako kuratorium pro výchovu nacistických dívek.

DOOPRAVDY: Ne. Jak vyplývá z objevených fotografií i získaného svědectví, po celou dobu války sloužil tábor svému účelu, tedy pořádání sportovních pobytů pro účastnice tělovýchovných kurzů Běly Friedländerové.

LEGENDA č. 5

Po roce 1949 byly na Řadově ubytovány rodiny řeckých komunistů, kteří uprchli z vlasti po občanské válce.

DOOPRAVDY: Nesmysl. Rudé tváře si Řadov přivlastnily až o něco později, ale byli to komančové zdejší…

              

Nový Řadov pod rudou hvězdou

…čili „báječná léta pod psa“. Čas oponou trhnul: Původní majitelce a zakladatelce, paní Friedländerové, komunisté tábor zabavili někdy koncem 40. let a od té doby sloužila základna prázdninové rekreaci jiskřiček (čili malých pionýrů) a pionýrů (čili malých svazáků) nejen z ČSSR, ale též z NDR, PLR a SSSR (s těmi podivnými zkratkami vám kdyžtak pomůže strýček Gůgl :o). A aby bylo všem jasné, že za socialismu pšenka smutku nepokvete, vyfasoval tábor i svůj druhý název – Radostné mládí. Posledním předrevolučním majitelem areálu byla odborová organizace podniku Partex, takže představit se telefonujícímu, to byl pro hlavního vedoucího poměrně náročný výkon: „Pionýrský tábor Partexu Nová Včelnice Radostné mládí Nový Řadov, dobrý den“. Mnozí mezi tím zapomněli, proč vlastně volají… Jak to na Novém Řadově za těch časů chodívalo, to přibližuje naše pamětnické album Báječná léta pod psa – pozor, je celkem dobře možné, že se v něm poznají i někteří rodiče či prarodiče našich dnešních táborníků…

– zpracováno Ústavem pro studium řadovských dějin (ÚSŘD)

Zpět k informacím o táboře